Gymnázium Františka Živného v Bohumíně - Rozvíjej se, žij, studuj u nás

Brusel

Když jsme letos v květnu skončili třetí v soutěži „Blíže Evropě", konané na orlovském gymnáziu, ani ve snu nás nenapadlo, že půlroku nato pojedeme na poznávací cestu do Belgie, Lucemburska a Francie. To byla totiž hlavní cena pro vítěze celého klání. Nakonec jsme byli pozvání i my, členové týmu Gymnázia Františka Živného, jmenovitě Daniela Brňáková, Jana Hübschmanová, Michael Roj, Beáta Slaninová, Kamil Števanka, Tomáš Ullmann, a naše vyučující Mgr. Alena Linnertová.

Celá výprava, složená převážně ze studentů Gymnázia v Orlové a doplněná o úspěšné soutěžící z naší školy a karvinské SPŠ, kteří skončili druzí, vyrazila za sychravého odpoledne v úterý 1. prosince vstříc Belgii. Nejen díky našim schopným šoférům, ale i přičiněním dobré nálady v autobusu (rádi bychom pozdravili zejména hochy z karvinské „průmyslovky" spolu s jejich panem učitelem), ubíhala cesta velice svižně. I díky tomu jsme mohl další den ráno navštívit město Antverpy, což původně v plánu nebylo.

Tentýž den následovaly kouzelné Bruggy se svým nezaměnitelným historickým jádrem zapsaným na seznamu UNESCO a množstvím gotických staveb. Další zastávka, Gent, se nesla zejména v duchu prohlídek kostelů a katedrál. Než jsme se ubytovali v jednom z bruselských hotelů, zajeli jsme ještě k proslulému Atomiu. Byla už tma, a protože jeho „koule" mají zabudováno osvětlení, čekal nás jiný zážitek než pohled na něj za světla.

Další den (čtvrtek) jsme začínali prohlídkou historického  centra Bruselu. Tamější gotická radnice z 15. století, jež stojí na náměstí Grande-Place (niz. Grote Markt), nás naprosto uchvátila. I toto místo je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví. Nesměli jsme samozřejmě opomenout ani proslulou sochu Čurajícího chlapečka, která byla zrovna „oblečena" do jednoho ze svých 700 kostýmů.

Protože soutěž, díky které jsme se na tato místa dostali, byla tematicky zaměřená na Evropskou unii, nemohli jsme minout nejvýznamnější instituce, jež v Bruselu sídlí. V  budově Evropského parlamentu jsme se setkali s panem Evženem Tošenovským, bývalým hejtmanem našeho kraje a současným europoslancem za ČR, který s námi zajímavě besedoval o svém působení v „hlavním městě Evropy".

Už za tmy jsme dorazili do města Lovaň (niz. Leuven). Města, jehož samotný název mnohý Čech možná ani neslyšel, a přitom místního piva už zkonzumoval litry. Piva, jehož název nám může evokovat ženské jméno... Lovaň ale není jen o pivu. Je to také významné univerzitní město, vždyť zde sídlí nejstarší belgická univerzita. Mladí jsou skutečně vidět na každém kroku a není se čemu divit - z 90 tisíc obyvatel tvoří  takřka třetinu studentstvo místní Katolické univerzity. Když k tomu připočteme malebné centrum města spolu s všudypřítomnou pohodovou atmosférou, určitě mnohé z nás Lovaň zaujala jako místo, kam bychom se velmi rádi šli vysokoškolsky vzdělávat.

Pátek pro nás znamenal návštěvu budovy Rady Evropské unie (jinak též Consilium), po níž následovalo muzeum miniatur nedaleko Atomia. K vidění tam byly zmenšené modely některých staveb jak městských (to převážně), tak i venkovských, jak velmi starých, tak i poměrně moderních, a také některých přírodních památek (sopka Vesuv). Poté jsme se přesunuli do nejmenší ze zemí Beneluxu, Lucemburska, a opět už za tmy si prošli krásné centrum Lucemburku. Věděli jste, že v hlavním městě tohoto „ministátu" se nachází náměstí Jana Palacha?

Poslední den přišel na řadu Štrasburk. V něm je oficiální sídlo Evropského parlamentu, byť zdejší čtyřdenní zasedání se konají jen dvanáctkrát do roka (zbytek práce se děje v Bruselu). Europarlament se celý stěhuje z jednoho z těchto měst do druhého a naopak. Dozvěděli jsme se, že ročně tyto přesuny vyjdou na 200 milionů eur. Budovy dalších významných evropských institucí sídlících v tomto městě jsme viděli rovněž, za všechny jmenujme Radu Evropy.

Centrum alsaské metropole bylo přeplněné lidmi, za což mohly probíhající vánoční trhy. To nám však rozhodně nebránilo vnímat krásu místní architektury. Staré městské domy ze 17. století s hrázděnými fasádami vypadají vskutku kouzelně. A jako třešnička na dortu - katedrála Notre-Dame de Strasbourg ve stylu vrcholné gotiky. Opravdový skvost.

Cestou zpátky do naší vlasti se naše výprava zastavila ještě v německém Baden-Badenu. Záměr byl jasný, a sice navštívit proslulé místní lázně. Skvělý tah. Po těch několika dnech chození po památkách to byla úžasná relaxační tečka, již si bezesporu každý náležitě užil.

za gymnazisty Michael Roj

[zpět]