Septimáni ve Štrasburku

Na základě účasti na akci konané spolkem Mladí demokraté během října minulého školního roku v prostorách Krajského úřadu MSK, kde jsme dostali příležitost vyzkoušet si práci a vžít se na pár chvil do role krajských zastupitelů v podobě simulovaného jednání, nám letos byla ze strany spolku nabídnuta možnost k vycestování do zahraničí, a to za cílem navštívení jedné z hlavních institucí Evropské unie – sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Zájezd započal k večeru v pondělí 12. září přesunem do Brna, odkud vyjížděl po společném nástupu účastníků zájezdový autobus. Německo-francouzské hranice (respektive řeku Rýn) jsme přejeli těsně před 14. hodinou. Na úvod po příjezdu se konala prohlídka samého srdce starého města, které rozhodně dokázalo zaujmout svou architekturou a atmosférou a které dávalo najevo svou typičnost pro Alsasko-Lotrinsko kombinací německých a francouzských znaků. Zájezd také ještě téhož dne podnikl výstup na ochoz místní katedrály Notre Dame, nabízela se také možnost plout lodí po místních kanálech. Den druhý byl následně zakončen společnou večeří v restauraci a přesunem tramvají k ubytování na okraji města.

Třetí den patřil hlavnímu záměru zájezdu – návštěvě parlamentního komplexu. Po krátkém úvodu jsme se zúčastnili debaty o fungování evropských institucí s europoslancem Luďkem Niedermayerem a nedlouho poté jsme se také dostali k celému vrcholu návštěvy, když jsme byli vpuštěni na horní tribunu velikého zasedacího sálu parlamentu. Zbytek dne byl pak opět tráven v centru města.

A na další den ráno, tedy 15.9., jsme Štrasburk opustili. V Praze jsme přestoupili na noční vlak a do Bohumína jsme se dostali až nad ránem v pátek 16. září.

Obrovským zdržením v dopravě (jak na české, tak na německé dálniční síti) nebo absolutně nevydařeným počasím se sice nepovedlo veškerá očekávání zájezdu naplnit (kupříkladu zastávka v Norimberku musela být z časových důvodů vypuštěna), stále jsme oba rozhodně rádi, že nám byla spoluúčast nabídnuta a že se nám dostalo možnosti podívat se zase jednou někam do neznáma, a to dokonce rovnou do sídla jedné z důležitých evropských institucí.

Ondřej Lindner, Kryštof Sasoň (7.P)

Zpět