Tatranské dobrodružství tercie a sexty - den druhý
Z extrému do extrému: Jak nás Tatry odměnily výhledem a pak spláchly deštěm
Modré nebe, majestátní Lomnický štít jako na dlani a o pár hodin později... regulérní potopa. Vysoké Tatry nám během jediného dne ukázaly obě své tváře. Tu nádhernou i tu drsnou, která prověří každého turistu až na kůži.
Naše horská jízda začala slibně. V 9:10 už jsme stáli na Skalnatém plese. Nad námi se sice honily mraky, ale trpělivost se vyplatila – Lomničák se nám na chvíli ukázal v celé své kráse. Pořídili jsme první fotky a po magistrále vyrazili směr Zamkovského chata.
Po krátké pauze přišel zlatý hřeb dne: výšlap na Téryho chatu (2 015 m n. m.).
Cesta nahoru nabízela úchvatné výhledy, ale tatranské počasí mělo vlastní plán. První polovina naší skupiny dorazila k chatě za sucha, zbytek už chytil regulérní horskou divočinu. Obloha zčernala, hromy občas zaburácely a spustil se liják, před kterým nebylo úniku.
Následný sestup přes Rainerovu chatu, divoké Vodopády Studeného potoka až na Hrebienok se nesl v jediném duchu: lije, lije a lije. Na Hrebienok jsme dorazili jako parta vodníků. Stav týmu na konci túry: 100% promočení, ale přežili jsme :-)
Když jsme konečně sešli dolů, únava byla obrovská. Všechno zlé ale napravila fantastická večeře v Polské krčmě.
Teď už zbývá jen rozvěsit oblečení, nacpat boty novinami a doufat, že zítra k nám budou Tatry přívětivější a ukáží nám sluníčko.
Gabka a Jana

















