Když se potkali sapiens a neandertálci. Příběh 140 000 let starého dítěte
autorka: Marie Kyliánová
Na severu Izraele, v jeskyni S'chul v pohoří Karmel, bylo už ve 30. letech minulého století objeveno dětské pohřebiště. Teprve letos v létě však vědci díky moderním technologiím zjistili, že lebka pětiletého dítěte, známého jako S'chul (Skhul I), je ve skutečnosti nejstarším důkazem, že se naši předci křížili s neandertálci. A to před neuvěřitelnými 140 000 lety.
Vědci podrobili lebku nejmodernějším CT skenům a objevili zvláštní směs znaků. Část mozkovny vypadá jako u raných moderních lidí, zatímco dolní čelist i zuby připomínají neandrtálce.
„Neurokranium (část lebky obklopující mozek – pozn. red.) má anatomicky moderní tvar, ale mandibula (dolní čelist – pozn. red.) je typicky neandertálská. Je to mozaika, kterou nelze vysvětlit jinak než křížením,“ vysvětlila antropoložka Anne Dambricourt-Malasséová z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum.Samotná čelist postrádá výraznou bradu, má širší oblouk předních zubů a na první stoličce se objevuje tzv. trigonidní hřeben – znak, který je pro neandertálce typický, ale u Homo sapiens chybí.
Mozkovna je naopak kulatější a vyvinutější, blízká moderním lidem. „Takové spojení je natolik neobvyklé, že Skhul I nejde zařadit ani k jednomu druhu. Je to skutečný hybrid,“ shrnuli autoři studie.
Pohřbeno s velkou péčí
Příběh dítěte je ale zajímavý i z jiného pohledu. Bylo totiž pohřbeno s péčí, která svědčí o hlubokém vztahu komunity k mrtvým. Tělo leželo ve skrčené poloze a hrob byl doplněn o jelení paroží.
„To ukazuje, že už tehdy lidé, ať už to byli sapiens, neandertálci, nebo jejich ‚mix‘, uctívali své mrtvé a možná věřili v něco víc,“ konstatoval belgický archeolog Marcel Otte.
Objev tak přepisuje učebnice. Dosud se myslelo, že křížení začalo až před 40-50 tisíci lety, když Homo sapiens vyrazil z Afriky do Evropy. Nové poznatky ale posouvají první genetické propojení o sto tisíc let zpátky.
Levanta byla tehdy živou křižovatkou, kudy procházely různé skupiny homininů z Afriky i Eurasie. Homininé se setkávali, sdíleli způsoby lovu, vyráběli podobné nástroje a zjevně spolu také zakládali rodiny.
- Hominini je tribus (systematická jednotka ležící mezi čeledí a rodem) shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále se do tohoto taxonu zahrnuje i množství vyhynulých předků obou skupin včetně jejich posledního společného předka.
„Naše minulost není příběhem jediné linie, ale spletitou mozaikou setkání,“ prohlásil podle serveru The Times of Israel profesor Jisra'el Herškovic z Telavivské univerzity. A malý Skhul I je tichým svědkem těchto setkání – dítětem, které v sobě spojovalo dva světy a které nám po 140 000 letech připomíná, že už od počátku jsme byli víc než jen jeden druh.
Pro studenty
Partneři školy
