V pátek 23. března se skupinka studentů nižšího gymnázia vydala do zoo soutěžit. Nejú...
14.března proběhlo školní kolo biologické olympiády kategorie A,B. Téma letošního roč...
ŽRALOČÍ KYKLOPÁTKO Název kyklop pochází z řečtiny, kde znamená kolové (kruhové) ...
Jídelníček matky během těhotenství určuje, co bude jejímu dítku vonět a co mu bude...
Neandrtálci sice výborně přežívali v mrazivých podmínkách, ale přinejmenším jejich ob...
Za novým kamarádem! naleznete v záložce studijní materiály - PREZENTACE Z PROJEKTU ...
Dotační program na podporu školních projektů v oblasti environmentálního vzdělávání,...
Poprvé jsme získali projekt. Jelikož se lépe orientuje, když existuje grafická značka...
Děkujeme, že jsi hlasoval/a.
Podívej se na výsledky:
Moje nejoblíbenější část biologie je nebo byla:
Máma dává dítku to nejlepší. Bohužel, pokud nastávající matka vykouří denně paklík cigaret a zalije to pěti pivy a dvěma malými rumy, může plod nedopatřením považovat za „to nejlepší“ molekuly ethylalkoholu, nikotinu a spalin z drti sušených listů tabáku. Jeho mozek se na ně našteluje a když dítko přijde na svět, začne je cíleně vyhledávat. Nedá mu to moc práce, protože trafiku a putyku najde na každém rohu. Dítko si ještě hoví v matčině lůně a štamgasti „Na Růžku“ už mu můžou držet židli.
Možná trochu zvulgarizované výsledky výzkumu týmu vedeného Josephine Todrankovou z University of Colorado (nyní působí na universitě v izraelské Haifě) zase až tak moc nepřehánějí. Studie zveřejněná v Proceedings of the Royal Society B sledovala vliv preference potravy potomků myší, které byly krmeny během březosti různou dietou. Mláďata dávají po narození evidentně přednost potravě, s jejíž „vůní“ se střetla už během vývoje v těle matky. Tekutiny obklopující plod obsahují některé pachové molekuly z matčiny potravy a mozek vyvíjejícího se plodu na to reaguje přestavbou té části čichového mozku, která je zodpovědná za zpracování čichových vjemů. Podobně působí na novorozená mláďata také voňavé látky obsažené v mléce jejich matky. Mláďata doslova sají vůni matčiny potravy s každým douškem jejího mléka a učí se mít tyhle vůně a tudíž i potravu v oblibě.
Tento zdánlivě banální objev může mít podle některých expertů docela významné využití. Otázka zdraví a nemoci je do značné míry otázkou toho, co jíme a čemu se vyhýbáme. Například jestli chroupáme mrkvičku nebo zda se nám při pohledu na ni dělá špatně a jediná zelenina, která před námi obstojí je již zmíněný tabák. Matka tedy nemůže dítěti udělat lepší službu, než když se drží během těhotenství zdravého jídelníčku a vyhýbá se věcem bezesporu nezdravým. Nejde jen o to, aby nepoškodila plod během jeho vývoje. Zároveň tak předurčuje stravovací návyky svého dítěte a to je věc, nad kterou nejde jen tak mávnout rukou.
Evolučně dává tento mechanismus celkem jasně smysl, protože to, co jí matka, jejíž plod nerušeně dokončí vývoj, nemůže být zase tak špatné. Je to celkem slušná záruka, že tahle potrava neškodí. Její konzumace představuje menší riziko než experimentování s neznámými druhy potravy.
„Vzhledem k tomu, jak moc se vzájemně podobá vývoj plodu savců, nemáme důvod předpokládat, že by podobný pokus s lidmi dopadl odlišně,“ říká Todranková.
Pramen: Proceedings of the Royal Society B
převzato z: http://www.osel.cz