Milí přátelé stromů,hledáme nový Strom roku! A je jedno, jak je vysoký nebo s...
Výsledky hlasování v anketě Evropský strom roku 2020 jsou na světě!Vítězi se stáva...
Vyberte v pořadí již 10. evropský strom roku Už 10 let po celé Evropě hledáme str...
Podvádějící mnich a „stará, zaprášená škatule", taková označení ve své době si vys...
Auto: článek je na webu National geogaphic Hlubokomořské ryby loví v hloubce 400 ...
V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i odpad, který do nich nepatř...
Dne 7. 2. 2020 proběhl na naší škole již tradiční Den zdraví. V tomto roce jsme po...
V úterý 28. ledna navštívili studenti 4. ročníků biologického semináře Přírodověde...
Tento projekt je spolufinancován KÚ Ostrava v rámci dotačního programu Podpora en...
ŽRALOČÍ KYKLOPÁTKO
Název kyklop pochází z řečtiny, kde znamená kolové (kruhové) oko. Kyklopové z antických bájí byli obři s okem uprostřed čela. Díky Homérově Odysseji se neznámějším kyklopem stal Poseidonův syn Polyfémos, s nímž se na své cestě domů z Trojské války na Ostrově kyklopů setkal bájný hrdina Odysseus. Aby zachránil sebe a své zbylé druhy, které Polyfémos postupně požíral, vypíchl mu jediné oko. I v antice děsivé akční drama slavilo úspěch.
Asi těžko lze odhalit zdroj inspirace pro literární zrod jednooké příšery. Je pravděpodobné, že to byla sama příroda. Ta si umí vskutku velmi krutě „pohrát“ a své dítka rozmanitě deformovat. Ale když si uvědomíme, jak složitý je jednobuněčný organismus, spíše začneme žasnout nad tím, že vyšší živočichové se v drtivé převaze rodí zcela zdraví.
Mezi vývojové poruchy, které se naštěstí objeví jen zřídkakdy, patří kyklopie. Již z názvu je jasné, že postižený tvor – a může jít i o lidský plod – má jen jedno oko. Vývojová porucha se samozřejmě začne projevovat v průběhu embryonálního vývoje a je ve většině případů spojena s dalšími deformacemi – často se vůbec nevyvinou nos a ústa. Pro matku i potomka je pak positivní alespoň to, že taková gravidita končívá spontánním potratem a jen ojediněle se mládě narodí. Jeho svíce života je ale krutě krátká. Jeden ze smutných případů kyklopie u lidského plodu byl popsán například v roce 1985 v článku Case of true cyclopia.
Pro vědu jsou ale poruchy všeho druhu vzácným zdrojem poznání. Proto letošní úlovek rybáře Chesúse Lucery Leóna vzrušil jak laickou veřejnost, tak i biology. V Kalifornském zálivu chycená samička žraloka velrybáře (Carcharhinus obscurus) byla totiž gravidní. V jejím těle rybář objevil deset plodů – devět zdravých a jeden prazvláštní. Tělíčko ještě nenarozeného samečka bylo zcela bílé a na přední části hlavy mělo jediné velké oko připomínající reflektor. Kromě albinismu a kyklopie byly na plodu patrné i další vývojové poruchy – deformity páteře a hlavy, které chyběly nozdry. I když to není první nález žraločího kyklopa, nadšení vědci ho odkoupili pro výzkumné účely.
Autor: Dagmar Gregorová
Převzato z http://www.osel.cz/index.php?clanek=5943